Strašická Pohodovka

V neděli 16. července jsme vyrazili na výlet do bavorského Zwieselu na tamní „Grenzlandfest“, tedy přeshraniční festival. Zahráli jsme  naše písničky v obrovském stanu. A tak jako byl stan obrovský, tak obrovské a dusné vedro tam bylo. Není tedy divu, že do místní „sauny“  si přišli  naše písničky  poslechnout jen ti nejskalnější příznivci. Jelikož však lidstva na festivalu byla spousta, tak i posluchačů se našla dobrá stovka.  Být to v malé vesnické hospodě, tak by bylo nabito! 😀  Zahráli jsme, ochutnali místní pivo a bavorské speciality.  Pomineme-li to vedro, nebyla to špatná akce.

Ještě odkaz na fotky:  Zwiesel 23

(m)

Tak jako je nad slunce jasné, že po červnu přichází červenec, tak je jasné, že na jeho začátku vystoupíme s naším programem v proluce Masarykova náměstí ve Zbirohu. Místní sice říkají, že jsou ze Zbiroha, a  my v okolí žijící říkáme, že jsme byli ve Zbiroze, leč pravidla jsou pravidla. Ale zpátky k tématu. Letos nám počasí opravdu přálo a tak jsme si koncert opravdu užili. My i posluchači. Sice je pravdou, že v hledišti pod slunečníky byla asi polovina návštěvníků, ale mnozí si svá místa přesunuli trochu stranou (z dosahu letních slunečních paprsků) pod koruny stromů, takže bylo plno.  Potěšili nás svou návštěvou i příznivci z Otročíněvsi. Když jsme u nich ve vsi před léty hráli, určitě by nás nenapadlo, že získáme tak věrné fanoušky. Moc si toho vážíme a jejich tváře na našich koncertech opravdu rádi vídáme. V první půli produkce jsme zahráli kusy od klasiků české dechovky. Poncar, Vacek, Vejvoda, Bláha, Valdauf. Ve druhé půlce jsme posluchačům předvedli, jak hrajeme u nás v Brdech moravské písničky. Do programu jsme samozřejmě zařadili i několik skladeb mimo žánr dechovky tak, jak to máme ve zvyku. Myslím, že se koncert povedl a že jsme si ho užili jak my. tak početné publikum. Ondra (harmonika) měl s sebou foťák, který půjčil Jardovi (zvuk). Ten nám během koncertu udělal spoustu pěkných obrázků, které si můžete prohlédnout  ve fotogalerii.  Odkaz zde: Zbiroh 23

                                                                                                                                  (m)

 

10.června jsme se vydali do Bukové u Příbramě podpořit naším vystoupením oslavy  místních hasičů. Slavili 130 let od založení sboru.  Všechno začalo už v jednu hodinu po poledni na návsi u kapličky. Pan farář požehnal prapory všech přítomných hasičských sborů, popřál hasičům co nejméně zásahů a také úspěchy v jejich počínání. Tím je především udržování a výchova členské základny a hasičský sport. Potom jsme zahráli hymnu a slavnostní průvod se odebral pochodem na hřiště. Pohodovka vyhrávala do kroku. Tam oslavy pokračovaly. Nejprve přišly na řadu oficiální proslovy a zdravice a potom už naše produkce. Hráli jsme až do půl páté. Pivo teklo proudem, spousty dobrého jídla, ukázky hasičského sportu i historických stříkaček. Nechyběly pouťové atrakce a k tomu všemu zněly z jeviště naše písničky. Akce se vydařila a protože byl kapelník několikrát požádán o vizitku, tak jsme se určitě líbili i my.                                                                                                                                                                                                                                                      (m)

Letos to vyšlo přesně na den. V neděli měl svátek Vojta a tak byla pouť letos přesně na svátek sv. Vojtěcha. Je to už tradicí, že na této akce u lesního kostelíku nad Třebnuškou hrajeme my. A taky je tradicí mizerné počasí. Snad jen když jsme hráli poprvé se na nás smálo sluníčko a bylo i docela teplo. Jinak pravidelně každým rokem zmokneme a pořádně vymrzneme. Letos to zpočátku vypadalo, že se na nás usměje štěstí v podobě lepšího počasí, ale to bylo jen zdání. Po hodině a půl hraní začalo poprchávat a po dvou už pršelo, jen se lilo. V té době zrovna začala mše a tak se polovina lidí odebrala do kostela a ta druhá se pomalu začala trousit k domovu. Naštěstí s koncem mše se počasí trochu umoudřilo a tak bylo komu hrát až do jedné hodiny po obědě. Budeme tedy doufat, že to s tím počasím vyjde příští rok.

Fotky z akce

                                                                                                                                                  (m)

    Období zimního dechovkářského půstu končí tradičně  masopustem. My jsme zahájili letošní  sezónu ve Zbirohu na tradičním masopustu. Počasí sice vyhrožovalo sněhem, deštěm i  větrem, ale žádná pohroma se nekonala. Naopak. Se začátkem průvodu se počasí umoudřilo a dokonce občas i vykouklo sluníčko. Zbirožský masopust je rok od roku hezčí, bohatší a účastní se ho stále víc masek. Jsme rádi, že už po několik sezón je s touto akcí neodmyslitelně spjata i Strašická Pohodovka. Letos se trasa průvodu změnila. Byla delší i zajímavější. Taky my jsme letos absolvovali celý průvod po svých a  přiznáváme, že jsme tomu byli rádi. Před únorovým chladem se totiž daleko lépe vzdoruje za chůze, než v sedě na voze. Po skončení průvodu čekalo všechny účastníky zabíjačkové občerstvení, pivo, víno, teplé nápoje… a tak se nikomu ještě nechtělo domů. V sále u hasičárny potom proběhla afterpárty, kterou jsme zase doprovodili spoustou písniček. Z akce jsme pořídili i několik fotografií, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Přikládám rychlý odkaz: Masopust Zbiroh 2023  

                                                                                                                      (m)

          Tak jako každý rok, i letos jsme se sešli u příležitosti slavnostního rozsvícení vánočního stromu ve Strašicích.  Připravili jsme pásmo koled a vánočních písní, které si přišlo poslechnout na dvě stovky strašičáků. Pan starosta v úvodu popřál všem přítomným krásný advent a pozval je na bohaté občerstvení. Svařené víno, guláš, sladkosti a další laskominy se nabízely u strašické radnice. Z balkónu potom zazněly  naše koledy. Když dozněly jejich tóny, ještě chvíli jsme poseděli a domluvili si tradiční předvánoční posezení. Sejdeme se ještě 23. prosince, abychom si mohli osobně popřát krásné prožití vánočních svátků.  I Vám milí příznivci přejeme krásné prožití adventu i nadcházejících svátků vánočních. Další obrázky z této podařené akce najdete ve fotogalerii. 

                                                                                                                                (m)   

Tradiční strašické posvícení, které se koná druhý víkend v srpnu má v posledních letech stále bohatší program. Zásluhu na tom mají pořadatelé v čele se starostou Jiřím Hahnerem, který celou akci zaštiťuje. Strašická Pohodovka neodmyslitelně patří již dlouhá léta k tomuto programu a tak jsme zde vystoupili i letos. Před námi vystoupila Hořovická Osma a protože za mikrofonem zaskakoval při jejich produkci Marťas, nezazněla po celé odpoledne žádná písnička dvakrát. Dalším kladem této akce bylo, že se nám poprvé po mateřské pauze vrátila za mikrofon Bára. Jana tak vymění mikrofon za kočárek a z alternující zpěvačky se stane hlídací babičkou.                                                                                                                                                      (m)

V sobotu 23. 7. jsme vyrazili do Nepomuku podpořit naší produkcí osmadvacátý ročník pivních slavností. Počasí bylo ryze letní a tak pivo teklo ze všech píp proudem. A že jich bylo!  Z nás sice teklo taky (pochopitelně pot, ne pivo 🙂 ), ale to vůbec nevadilo, protože jsme se na hru těšili a taky jsme si ji náležitě užili. Posluchači snad byli taky spokojeni. Soudíme tak z faktu, že jich během naší produkce stále přibývalo. Když jsme dohráli, občerstvili se neřidiči pivem, dle vlastního gusta a ostatní si zakoupili „něco“ do volátka na večer. V každém případě se akce vydařila. A pokud jsme se líbili, budeme se těšit na další ročník.                                                                                            (m)

Tak jako s počátkem července začínají prázdniny, ožívá i jeviště v proluce zbirožského Masarykova náměstí pravidelnými koncerty festivalu Vačkářovo hudebního léto. Stejně tak patří k tradici, že se zahájení této akce nemůže obejít bez vystoupení Strašické Pohodovky. Velmi nás potěšilo, že si naše písničky přišlo poslechnout tolik posluchačů, že pořadatelé museli přivézt další židle. Hlediště se tak rozšířilo o početnou skupinu usazenou ve stínu pod stromy na okraji proluky. Velice rádi jsme přivítali i věrné příznivce z Otročíněvsi. To je odnož fanklubu, která pod vedením paní Čermákové nevynechá žádné vystoupení Pohodovky v okruhu mnoha kilometrů. Děkujeme nejenom přízeň, ale tentokrát i za skvělý koláč, který jsme dostali. Určitě nesmím zapomenout zmínit výkon alternující zpěvačky Jany, která se s vervou pustila i do interpretace jí dříve neznámých skladeb. Proto jsme si  mohli užít celou oblíbenou sérii moravských písniček stejně tak, jako by jejich zpěvní party přednášela naše kmenová zpěvačka Bára, t.č. zaměstnaná krásnými mateřskými povinnostmi.                                        (m)

Odkaz do galerie na fotografie z akce:  Zbiroh 2022

Čtvrtého června jsme byli zahrát hasičům v Hrádku u Rokycan. Nevím, jestli jsme měli štěstí, nebo jestli zaorodovala svatá Cecilka (patronka muzikantů), ale i když to celý den smrdělo deštěm(houbaři by řekli že vonělo), po celou dobu naší produkce ani nekáplo! Vítr honil po obloze těžké mraky a bylo vidět, že pár kilometrů od Hrádku z nich vypadávají provazy deště. Nad námi ale držela sv. Cecilka svou ochrannou ruku po celou dobu  produkce. Posluchačů bylo zpočátku méně, než bychom si přáli, ale bylo to určitě způsobeno tím, že jsme hráli v Hrádku poprvé. A možná také tím, že Milánek (náš tubista a baskytarista v Hrádku bydlící, kamarád, chovatel jezevčíka a lump) neudělal v reklamě vše, co jsme od něj očekávali. Avšak budiž mu odpuštěno. Ledva totiž počal (za mohutné podpory celé Pohodovky) dout do svého nástroje, začaly zpod kopečka vykukovat tváře zvědavých hrádeckých obyvatel. Vykoukli, poslouchali, přišli a zůstali. Bylo jich čím dál, tím víc.  Nás to stejně jako pořadatele těšilo. Možná právě proto se tato vydařená akce dočká v budoucnu reprízy. A kdo ví, jestli se koncert nepřesune do kouzelného prostředí hrádeckého divadelního amfiteátru. Závěrem musím ještě zmínit fakt, že sotva jsme dohráli, odtáhla sv. Cecilka svou ochrannou ruku, kterou doposud držela nad Hrádkem a začalo pršet. Celou cestu domů jsme jeli v dešti a místy i v lijáku. Děkujeme Cecilko!

   Za zmínku snad ještě stojí fakt, že nejnáročnější den z nás Pohodovkářů měl určitě Martin (baskřídlovka). Dopoledne si jel do hořovické porodnice vyzvednout to nejdražší a nejkrásnější, co  život nabízí. Svou ženu (naší zpěvačku Barunku) s novorozenou dcerkou Aničkou. Sotva stačil odvézt holky domů, už pospíchal za Pohodovkou na hru do Hrádku. Odehrál a hned po skončení zase ujížděl do plzeňského divadla, kde ho čekalo jako člena orchestru DJKT* večerní představení. 

*DJKT = divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni