Strašická Pohodovka

Letos to vyšlo přesně na den. V neděli měl svátek Vojta a tak byla pouť letos přesně na svátek sv. Vojtěcha. Je to už tradicí, že na této akce u lesního kostelíku nad Třebnuškou hrajeme my. A taky je tradicí mizerné počasí. Snad jen když jsme hráli poprvé se na nás smálo sluníčko a bylo i docela teplo. Jinak pravidelně každým rokem zmokneme a pořádně vymrzneme. Letos to zpočátku vypadalo, že se na nás usměje štěstí v podobě lepšího počasí, ale to bylo jen zdání. Po hodině a půl hraní začalo poprchávat a po dvou už pršelo, jen se lilo. V té době zrovna začala mše a tak se polovina lidí odebrala do kostela a ta druhá se pomalu začala trousit k domovu. Naštěstí s koncem mše se počasí trochu umoudřilo a tak bylo komu hrát až do jedné hodiny po obědě. Budeme tedy doufat, že to s tím počasím vyjde příští rok.

Fotky z akce

                                                                                                                                                  (m)

    Období zimního dechovkářského půstu končí tradičně  masopustem. My jsme zahájili letošní  sezónu ve Zbirohu na tradičním masopustu. Počasí sice vyhrožovalo sněhem, deštěm i  větrem, ale žádná pohroma se nekonala. Naopak. Se začátkem průvodu se počasí umoudřilo a dokonce občas i vykouklo sluníčko. Zbirožský masopust je rok od roku hezčí, bohatší a účastní se ho stále víc masek. Jsme rádi, že už po několik sezón je s touto akcí neodmyslitelně spjata i Strašická Pohodovka. Letos se trasa průvodu změnila. Byla delší i zajímavější. Taky my jsme letos absolvovali celý průvod po svých a  přiznáváme, že jsme tomu byli rádi. Před únorovým chladem se totiž daleko lépe vzdoruje za chůze, než v sedě na voze. Po skončení průvodu čekalo všechny účastníky zabíjačkové občerstvení, pivo, víno, teplé nápoje… a tak se nikomu ještě nechtělo domů. V sále u hasičárny potom proběhla afterpárty, kterou jsme zase doprovodili spoustou písniček. Z akce jsme pořídili i několik fotografií, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Přikládám rychlý odkaz: Masopust Zbiroh 2023  

                                                                                                                      (m)

          Tak jako každý rok, i letos jsme se sešli u příležitosti slavnostního rozsvícení vánočního stromu ve Strašicích.  Připravili jsme pásmo koled a vánočních písní, které si přišlo poslechnout na dvě stovky strašičáků. Pan starosta v úvodu popřál všem přítomným krásný advent a pozval je na bohaté občerstvení. Svařené víno, guláš, sladkosti a další laskominy se nabízely u strašické radnice. Z balkónu potom zazněly  naše koledy. Když dozněly jejich tóny, ještě chvíli jsme poseděli a domluvili si tradiční předvánoční posezení. Sejdeme se ještě 23. prosince, abychom si mohli osobně popřát krásné prožití vánočních svátků.  I Vám milí příznivci přejeme krásné prožití adventu i nadcházejících svátků vánočních. Další obrázky z této podařené akce najdete ve fotogalerii. 

                                                                                                                                (m)   

Tradiční strašické posvícení, které se koná druhý víkend v srpnu má v posledních letech stále bohatší program. Zásluhu na tom mají pořadatelé v čele se starostou Jiřím Hahnerem, který celou akci zaštiťuje. Strašická Pohodovka neodmyslitelně patří již dlouhá léta k tomuto programu a tak jsme zde vystoupili i letos. Před námi vystoupila Hořovická Osma a protože za mikrofonem zaskakoval při jejich produkci Marťas, nezazněla po celé odpoledne žádná písnička dvakrát. Dalším kladem této akce bylo, že se nám poprvé po mateřské pauze vrátila za mikrofon Bára. Jana tak vymění mikrofon za kočárek a z alternující zpěvačky se stane hlídací babičkou.                                                                                                                                                      (m)

V sobotu 23. 7. jsme vyrazili do Nepomuku podpořit naší produkcí osmadvacátý ročník pivních slavností. Počasí bylo ryze letní a tak pivo teklo ze všech píp proudem. A že jich bylo!  Z nás sice teklo taky (pochopitelně pot, ne pivo 🙂 ), ale to vůbec nevadilo, protože jsme se na hru těšili a taky jsme si ji náležitě užili. Posluchači snad byli taky spokojeni. Soudíme tak z faktu, že jich během naší produkce stále přibývalo. Když jsme dohráli, občerstvili se neřidiči pivem, dle vlastního gusta a ostatní si zakoupili „něco“ do volátka na večer. V každém případě se akce vydařila. A pokud jsme se líbili, budeme se těšit na další ročník.                                                                                            (m)

Tak jako s počátkem července začínají prázdniny, ožívá i jeviště v proluce zbirožského Masarykova náměstí pravidelnými koncerty festivalu Vačkářovo hudebního léto. Stejně tak patří k tradici, že se zahájení této akce nemůže obejít bez vystoupení Strašické Pohodovky. Velmi nás potěšilo, že si naše písničky přišlo poslechnout tolik posluchačů, že pořadatelé museli přivézt další židle. Hlediště se tak rozšířilo o početnou skupinu usazenou ve stínu pod stromy na okraji proluky. Velice rádi jsme přivítali i věrné příznivce z Otročíněvsi. To je odnož fanklubu, která pod vedením paní Čermákové nevynechá žádné vystoupení Pohodovky v okruhu mnoha kilometrů. Děkujeme nejenom přízeň, ale tentokrát i za skvělý koláč, který jsme dostali. Určitě nesmím zapomenout zmínit výkon alternující zpěvačky Jany, která se s vervou pustila i do interpretace jí dříve neznámých skladeb. Proto jsme si  mohli užít celou oblíbenou sérii moravských písniček stejně tak, jako by jejich zpěvní party přednášela naše kmenová zpěvačka Bára, t.č. zaměstnaná krásnými mateřskými povinnostmi.                                        (m)

Odkaz do galerie na fotografie z akce:  Zbiroh 2022

Čtvrtého června jsme byli zahrát hasičům v Hrádku u Rokycan. Nevím, jestli jsme měli štěstí, nebo jestli zaorodovala svatá Cecilka (patronka muzikantů), ale i když to celý den smrdělo deštěm(houbaři by řekli že vonělo), po celou dobu naší produkce ani nekáplo! Vítr honil po obloze těžké mraky a bylo vidět, že pár kilometrů od Hrádku z nich vypadávají provazy deště. Nad námi ale držela sv. Cecilka svou ochrannou ruku po celou dobu  produkce. Posluchačů bylo zpočátku méně, než bychom si přáli, ale bylo to určitě způsobeno tím, že jsme hráli v Hrádku poprvé. A možná také tím, že Milánek (náš tubista a baskytarista v Hrádku bydlící, kamarád, chovatel jezevčíka a lump) neudělal v reklamě vše, co jsme od něj očekávali. Avšak budiž mu odpuštěno. Ledva totiž počal (za mohutné podpory celé Pohodovky) dout do svého nástroje, začaly zpod kopečka vykukovat tváře zvědavých hrádeckých obyvatel. Vykoukli, poslouchali, přišli a zůstali. Bylo jich čím dál, tím víc.  Nás to stejně jako pořadatele těšilo. Možná právě proto se tato vydařená akce dočká v budoucnu reprízy. A kdo ví, jestli se koncert nepřesune do kouzelného prostředí hrádeckého divadelního amfiteátru. Závěrem musím ještě zmínit fakt, že sotva jsme dohráli, odtáhla sv. Cecilka svou ochrannou ruku, kterou doposud držela nad Hrádkem a začalo pršet. Celou cestu domů jsme jeli v dešti a místy i v lijáku. Děkujeme Cecilko!

   Za zmínku snad ještě stojí fakt, že nejnáročnější den z nás Pohodovkářů měl určitě Martin (baskřídlovka). Dopoledne si jel do hořovické porodnice vyzvednout to nejdražší a nejkrásnější, co  život nabízí. Svou ženu (naší zpěvačku Barunku) s novorozenou dcerkou Aničkou. Sotva stačil odvézt holky domů, už pospíchal za Pohodovkou na hru do Hrádku. Odehrál a hned po skončení zase ujížděl do plzeňského divadla, kde ho čekalo jako člena orchestru DJKT* večerní představení. 

*DJKT = divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni  

21.5.2022

   Dnes jsme vyjeli do Zadní Třebaně podpořit našimi písničkami májové oslavy. Protože pořadateli byli místní hasiči, vycházel průvod májovníků od hasičské zbrojnice. Zahráli jsme jim tedy do pochodu a zamířili ke Společenskému domu, kde májovníci požádali paní starostku o povolení k zahájení letošních májových oslav. Ta povolení ráda vydala a potom vše nabralo rychlý spád. Nejprve zazpíval místní pěvecký sbor, pak zatancovali nejmenší májovníci a potom už přišla na řadu naše produkce. Po nás to rozbalila cimbálovka a po ní další kapely. Večerní zábavu obstaral místní TŘEHUSK. Program byl opravdu nabitý a proto byl čas vyměřený našemu koncertu  vymezený jen jednou hodinou. Tomu jsme přizpůsobili i program a připravili jsme pro posluchače průřez naším repertoárem. Podle ohlasů jsme se líbili a tak věříme, že jsme v Zadní Třebani nehráli naposledy.                                                                                                                         (m)

A  pár fotografií z dnešní akce: Fotky Zadní Třebaň

Tak jako každý rok jsme se vydali podpořit našimi písničkami tradiční pouť u lesního kostelíčku nad Třebnuškou. Tak jako každý rok stálo počasí za starou Belu, a tak jako každý rok se i přes nepřízeň počasí (letos zima a vytrvalý déšť) na pouť dostavilo plno lidí. Hráli jsme od devíti do jedenácti a potom naše počínání na hodinu přerušila mše svatá. Po jejím skončení jsme pokračovali ještě přes hodinu. Stánky s občerstvením, sladkostmi i suvenýry byly v obležení, pivo teklo proudem, klobásy voněly po celém lese. Až na tu zimu s deštěm to byla vydařená akce. Tak snad se příští rok vydaří i to počasí.                                                                                                                    (m)