V sobotu, 16. září jsme vyrazili na rokycanské náměstí podpořit naší produkcí tradiční setkání pod rokycanskou věží. Počasí akci přálo a tomu odpovídala i návštěvnost. Devadesát minut vyhrazených našemu koncertu jsme vyplnili na 100%! Písnička střídala písničku a mluveného slova mezi skladbami bylo jen tolik, aby si všichni stačili připravit noty k další skladbě. Snažili jsme se vybrat písničky tak, aby se líbily posluchačům a současně i nám. Začali jsme tedy klasikou – Poncar, Vacek, Vejvoda, Bláha, Valdauf. Vybrali jsme ty největší pecky a podle reakcí z publika soudím, že se nám to povedlo. Druhou třetinu koncertu jsme hráli písničky „nedechovkové“, které mají naši posluchači také v oblibě. Život je jen náhoda, Something stupid (Letní déšť), Babetta, Aquarela do Brazil, Ondrovu sólovku Vítr z Paříže, i Jezdím bez nehod jsme vybalili na rokycanském náměstí. Hrálo se nám moc dobře, protože jsme se na akci těšili. A myslím si, že to bylo na produkci znát. Že se Pohodovce v pohodě hrající povedlo pohodu přenést i do publika. A to je naše krédo, to je náš cíl. V poslední části koncertu jsme ukázali posluchačům, jaké švarné pěsničky se hrajú na Moravě. Nám se líbí taky a proto je na svých koncertech často a rádi zařazujeme. Z této akce nemáme moc fotek, ale fotografů pobíhalo kolem několik. Pokud se nám podaří některého vypátrat a o pár obrázků obrat, určitě se objeví ve fotogalerii. Prozatím alespoň jeden v záhlaví dnešního příspěvku. Děkujeme pořadatelům za pozvání na tuto akci, posluchačům za přízeň a už teď se těšíme na další setkání s Vámi. (m)