Pro dnešní příspěvek jsem zvolil poněkud netradiční obrázek. A mám k tomu dobrý důvod. Ale hezky popořádku. Na začátku července začíná ve Zbiroze tradiční přehlídka dechových hudeb Vačkářovo hudební léto. Každou prázdninovou sobotu se na jevišti v proluce Masarykova náměstí představí jedna dechová kapela, která svými písničkami dvě hodiny baví posluchačstvo. Tradicí je i fakt, že zahajující kapelou je Strašická Pohodovka. Proto jsme i letos vyrazili hudební léto otevřít. Dnes se ale nechci moc rozepisovat o průběhu akce. Snad jen v krátkosti. Těšili jsme se a snad se těšili i posluchači, kterých přišlo zase hodně. Počasí přálo, a tak mnozí hledali místa ve stínu stromů. Co nás ale potěšilo nejvíc? Přijeli si nás poslechnout naši příznivci z Otročiněvsi. Nejen že za našimi písničkami vážili takový kus cesty, ale navíc nás ještě obdarovali! Přivezli nám něco na zub, a to nejen pro milovníky sladkého. I Milánek si přišel na své, protože na jednom podnose byl vynikající závin na slano plněný samými dobrotami. Krabičky zase ukrývaly neméně dobré koláče s ovocem. Už za tohle občerstvení si zaslouží autorky velký dík, ale to ještě není všechno. Každý z nás dostal ještě na památku klíčenku s muzikantským motivem! To jsme tedy všichni doslova čubrněli a slova díků nebrala konce. Taky Jaryn velmi rád splnil jejich přání a zahrál oblíbenou skladbu Píseň svatého Valentýna. Byl jsem si tuto orchestrálku poslechnout v hledišti a musím vyseknout pochvalu i Jardovi za zvuk. Před polednem jsme se s posluchači rozloučili, zabalili fidlátka a přesunuli se do Mirošova k odpolednímu koncertu. Tam už nám bylo o poznání tepleji. Sluníčko ozařovalo celé jeviště a nebylo kam se schovat. A protože jsme hráli celý koncert v kuse, bez přestávky, končili jsme s orosenými čely. I tady jsme do toho dali všechno, tak snad se naše písničky líbily i v Mirošově. (m)