Strašice mají v Německu partnerské město Hohenfels. Spolupráce obou obcí je nejvíce vidět na poli kulturním. Společné kulturní akce mají v obou městech tradici, a tak často hohenfelští navštěvují Strašice i strašičtí Hohenfels. 13. července vyrazili Strašičáci na letní slavnosti do Hohenfelsu a nezapomněli s sebou vzít i Pohodovku. Jeli jsme jen na otočku. Ráno tam, zahrát a domů. Z celé akce byla asi nejzajímavější právě ta cesta. Jeli jsme rozděleni na 4 skupiny. Pro pořádek si je označme písmeny. A – autobus s částí kapely, zástupci zastupitelstva a občany Strašic. Skupina B – Petr bratr jako řidič a velitel ve voze Hyundai Tucson, náklad a pasažéry tvořila trumpetová sekce. Skupina C – Jára a Klára se zvukovou aparaturou. U céčka se na chvíli zastavím. Tato veledůležitá odnož si to v klidu přihasila ke státní hranici, ale jelikož měli osobní vůz aparaturou až po střechu napěchovaný, vypadali podezřele. Proto byli patřičnými orgány obezřetně zastaveni a podrobeni kontrole. HA! Problém! Jára neměl občanku, tudíž, ač byl náklad shledán nezávadným, vůz s neidentifikovatelnou osádkou nemohl být do Německa vpuštěn. Otočka a tradá zpátky do Plzně pro doklad totožnosti! Samozřejmě to Jarda ohlásil kapelníkovi, kterému vyletěl krevní tlak do nadoblačných výšin a tepová frekvence atakovala hodnotu 200 tepů za minutu. Nejsem zdravotník, ale předpokládal bych, že bude mít ve tváři barvu krocaního hudrovadla. Je zajímavé, že (a tady úplně pominu výraz tváře) barva jeho obličeje vůbec nebyla červená, ale šedozelená, nevýrazná, myslím, že nejblíže odstínu khaki. Kdyby řídil Jarda, napsal bych, že letěl zpátky jako hovado. Myslím ale, že za volantem seděla Klára, proto napíšu, že se vraceli velmi rychle. Stačili dorazit do Hohenfelsu včas, zapojit aparaturu, hodit se (i nás ostatní) do klidu, nastavit bezva zvuk a nasadit úsměv (viz fotogalerie). Proto jsme si mohli užít koncert jako vždycky. Skupinu D jsem tvořil já s Ondrou jako pasažéři, Martin – řidič vozu Škoda Octavia 1,9 TDI barvy červená „cayen“ a Barunka – zpěv, velitelka vozu, talisman kapely. Skupiny A, B a C jely modrou trasou, Skupina D pak trasou šedivou se zastávkou ve Staňkově (viz fotogalerie). Dnešní příspěvek jsem vzal tak trochu „po Cimrmanovsku“. Znalec snad ocení, nezasvěcený doufám promine. (m)
Hohenfels
