Letos jsme zase po nějakém čase dostali nabídku obohatit naší produkcí tradiční setkání pod rokycanskou věží. Ač bylo naše vystoupení naplánované na jednu hodinu po poledni, přesto byla návštěva našeho koncertu hojná. Měli jsme hrát jen hodinu a půl, proto jsme se rozhodli, že pojedeme bez přestávky a celý koncert odehrajeme v jednom kuse. Po skončení akce mě zastavil jeden nadšený a zklamaný posluchač. Předchozí věta sice vypadá zmateně, ale hned to vysvětlím. Nadšený byl z naší produkce (Což na něm ostatně bylo vidět, všiml jsem si ho totiž během hraní), ale zklamaný z toho, že nebyla přestávka. Jak se vyjádřil, měl v úmyslu nás během pauzy pozvat všechny na pivo! 🙂 Pravil, že žije už léta ve Švýcarsku, ale do Rokycan se často vrací. Moc jsme se mu prý líbili. Děkujeme. A ještě o jeden zážitek se s vámi podělím. Před začátkem jsem si v publiku všiml rockera, metalisty, motorkáře, drsňáka,…. zkrátka člověka, který mi vizáží na náš koncert moc nepasoval. Říkal jsem si, že určitě během první písničky odejde. Jaké však bylo moje překvapení, když se po pár skladbách zvedl. Á, už je to tady, pán odchází…. Ale kdepak, on se zvedl proto, aby si vybral partnerku k tanci!!! A nejen jednu. Provedl jich hned několik… A i tomuto pánovi patří naše poděkování, protože se vždycky hraje lépe, když vidíme, že naše snažení zvedá posluchačům koutky úst a na tváře jim nasazuje úsměv. Ale když zvedne celého člověka, který si jde zatancovat, i když se jedná o koncert a ne taneční zábavu,…. to bychom se rozdali. Tak snad se to líbilo i těm ostatním. (m)
A ještě pár snímků z akce: Setkání pod rokycanskou věží 2026